Hra na přivolání
Pozorujeme v domácím prostředí štěně při hře a vidíme, že již občas poposedne a jakoby
přemýšlí. Je vidět, že jej samotného hra nebaví. Rychle podřepneme kousek od něj, zavoláme na něj
jménem, začneme radostně potleskávat se slovy „Ke mně“. Štěně vyrazí za Vámi a Vy musíte
najít pro daný okamžik vhodnou formu zakončení hry – obrovská pochvala, pamlsek nebo hravá
bitka. U této hry není moc vhodné ji opakovat přímo za sebou, je daleko účinnější si ji zahrát
jednou a opakovat až po určitém čase, ale vícekrát za den. Až si štěně pravidla hry dobře osvojí,
můžeme hru postupně přesouvat do rušnějšího a rušnějšího prostředí.
Hra na aport
Záměrně
nepoužíváme slovo aportování, neboť v této fázi se jedná pouze o přípravu k pozdějšímu
výcviku. Hra na aport je velmi oblíbenou zábavou štěňat, neboť úzce souvisí s kořistnickým
pudem. Přichází-li k nám štěně a my vidíme na něm chuť ke hře,
uchopíme jeho oblíbenou hračku, kterou je s velkou
radostí budeme chvíli dráždit a pak ji tak, aby to vidělo, odhodíme malý kousíček před sebe.
Kořistnický pud jej donutí za hračkou vyrazit a my rychle s radostí voláme „Přines“
a začneme tleskat a lákat jej tím k sobě. Tady pozor na odevzdání. Chybou by bylo, kdyby jste
v daném momentě štěněti hračku sebrali, se slovy pusť. Ne, klidně se s ním chvíli tahejte,
nechte mu několik vteřin radost nejen z ulovené kořisti, ale z radostí vaší, kterou
náležitě projevujete. Nenechte je ovšem od Vás s hračkou odejít, nýbrž mu ji po chvíli opatrně
odeberte, se slovy „Pusť“ a opět vše stejně zopakujte. Postupně budeme zkracovat dobu
tahání se o kořist, zvedáme počet her, či-li ze dvou na tři… Vždy ovšem tak, abychom skončili
s hrou dříve, než štěně omrzí!
Nehažte nikdy štěněti jinou hračku, pokud se nepodařilo odevzdat tu první. V tomto
případě jděte pro hračku vy a postup zopakujte. Až budete mít hru dobře upevněnou v domácím
prostředí, opatrně si ji zkuste zahrát i rušnějším prostředí, později
měňte hračky tak, aby si zvyklo přinést vše, co odhodíte a vydáte příslušný
povel.
Hra na
schovávanou
Až nebude štěně dávat
pozor, schovejte se za dveřmi, pohovkou, za keřem na zahradě.. Volejte na něj a lákejte ho –
v okamžiku, kdy přiběhne, je samou radostí bez sebe, že vás našlo, musí být radost dostatečně
cítit i z vás. Až bude hru umět, začněte hrát na schovávanou i na procházkách, ovšem zpočátku
tam, kde není žádný rušivý element a navíc štěně prostředí již zná. Později budeme přidávat i rušivé
elementy, cizí prostředí. Pokud si Vaše štěně na hru zvykne do věku zhruba pěti měsíců, máte dobře
nastartováno k zamezení útěků. Ve zmíněném věku totiž štěně začne mít snahu se osamostatňovat a
jít okolí zkoumat bez své smečky. Je-li ovšem na blízku ona hra s pánem, musím být stále ve
střehu, neboť z ní máme oba dva ohromnou radost a to je nejdůležitější, fixace na vůdce smečky
je ještě poměrně silná.
Přetahovaná
Úzce souvisí s nácvikem povelu “Pusť “ a dobře se dá využít i při
nácviku „Vezmi“. Povaze štěněte se příčí odevzdat něco, co vlastní, ale na druhé straně
má velkou radost z toho, že může o svoje vlastnictví bojovat. Především těchto aspektů při hře využíváme. Zauzlovaný hadr, kus kůže nebo provázkové uzly, které dostanete v každé prodejně pro psy vám dobře
poslouží. Spatříte-li štěně jak úporně „bojuje“ s uzlem, uchopte jej rovněž a
začněte se přetahovat, bojovat. Po chvíli mu uzel opatrně odebereme se slovy „Pusť“,
odměníme jej a vrátíme mu vlastnictví zpět!!! Pokud má chuť, můžeme hru zopakovat, ale vždy ji
zakončíme dříve, než chuť opadne a hra musí zpočátku končit opět vlastnictvím psa. Pokud budeme hru
opakovat, můžeme použít povelu „Vezmi“ při vracení uzlu štěněti. Odevzdává-li na povel
„Pusť“ velmi obtížně, můžete při prvních hrách použít pamlsek. Vydáme povel, ukážeme
pamlsek, štěně uzel pustí, my jej odměníme pamlskem a pochvalou. Postupně pak budeme pamlsky
vynechávat. Nereaguje-li dobře na povel „Vezmi“, před vyslovením povelu jej s uzlem
začneme dráždit a když vidíme, že začíná po uzlu „chňapat“ , vyslovíme povel a umožníme
mu ulovit svoje vlastnictví a opět o něj bojovat.
Odnášená
Souvisí
s odnesením předmětu někam, někomu. Postupovat budeme stejně jako u přetahované, s povelem
„Vezmi“, ale budeme potřebovat ještě jednoho pomocníka. Vy, v okamžiku, kdy štěně
povel “Vezmi“ splní, vyslovíte povel „Vpřed“ a pomocník v podřepu
v tom samém okamžiku začne štěně upozorňovat a lákat na sebe, nejlépe tleskáním. Vzdálenost by
zpočátku neměla přesáhnout dva metry. Zde je dobré, aby štěně již znalo povel „Pusť“,
případně můžeme použít situace, kdy pomocník, okamžiku, kdy štěně přijde, naváže hrou
přetahovaná.
Pokud jste četli velmi pozorně, neušlo Vám, že vlastně vše, co se psem
cvičíte, se dá převést do hry. Vždyť hra je jakákoliv činnost, kde převažují radostné pocity, kde
všichni účastníci hry pociťují štěstí. Jistě tedy lehce najdete spoustu dalších „her“
k nastartování povelu, o kterém jste přesvědčeni, že jej ve fázi výcviku budete potřebovat. Jen
mějte na paměti jedno – hra musí opravdu skončit VŽDY dříve, než štěně
omrzí.